Ostatky

Vzpomínáte ještě na loňské Ostatky? To Vám tehdy byla jízda!
Ty letošní ze začátku také nevypadaly, že by je mohly jakkoli překonat či trumfnout...
Moc se nás na chatě po poledni nesešlo. Nakonec to ale dalo celkem dobrý počet, větší než se očekávalo. Sešla se tu opravdu velmi zajímavá společnost - ten medvěd Míša si ale vždycky umí vybrat družinu! Koně ze západního Německa přijeli i se svoji károu. Z programu Interkosmos si odskočil do naší malé vísky v novém high-tech skafandru i letec kosmonaut Matty se svým Apollem - na jeho bezpečnost dohlížela po očku "Stará Gepardice", jelikož přijel v nejvyšším utajení. Za nenápadného agenta se vydávala i uklízečka se svými vše mlčky sledujícími pomocníky Klaunem a Trpaslíkem (ti si budou určitě pamatovat nejvíc). Z pohádkové říše dorazila i rodina včelky Máji (podle kresby na těle se bravurně vydávala za vosu) se svými dětmi Sněhurkou Stephanií (kterou většina z lidí považovala za Toničku) a malou, leč o to nelítostnou pirátkyní Amálkou, jež svým mečem dávala očividně najevo, že žádná legrace s ní nebude. K této rodince připojil se po pár metrech i osmý z Trpaslíků - "Chromla". Celou kumpanii doprovázely dvě menší, zato hodně živé bytosti - patrně vnoučata známé rodiny Adamsovy. Lehká děva v červených šatečkách byla letos zase o jeden rok starší, zato však neztratila vůbec nic ze svého půvabu - z jejích tváří sršel optimismus a smích rozdávala na všechny strany. Nad vším pozorně bděla stará známá Panímáma, která ihned namístě nelítostně zkasírovala všechny za jakýkoliv drobný prohřešek. Sobotní odpoledne se za dobré nálady a pohody poněkud nečekaně protáhlo až do pozdního večera, tedy do tmy. Všechny domácnosti, jež otevřely a s otevřenou náručí uvítaly a pohostily tuhle maškarní společnost, si vyslouží poděkování i za drobný příspěvek do spolkové pokladny. Poděkování jde i neznámému dárci, jenž vhodil do kasičky již neplatnou stokorunu s úzkým stříbrným proužkem - stačila půlminutová návštěva na poště a byla vyměněna za novou, platnou.
Parádní odpoledne soboty 10. února je pryč, zbudou jen vzpomínky a úsměvy... Poděkování si zaslouží i nový pan fotoreportér. Fotek i videí "napráskal" hodně, bohužel se zjevně dostatečně při školení před samotným průvodem nevěnoval výkladu a seznámení se s technologií používání fotoaparátu. Muselo býti odstraněno mnoho divných fotek a asi desítka jednovteřinových nicneříkajících videí... Škoda, že mu během cesty došla baterie, mohli jsme/jste býti svědky určitě ještě mnoha zajímavých fotografií či videí :) Ale tato hluchá místa zaplnili svými chytrými telefony jiní, kteří zde svá díla také poskytli k uveřejnění.