Okrsková soutěž Prasklice
Jak psáno už v albu "Nácviky", letos to všechno bylo tak nějak nalevačku. Ráno jsme naložili a ve čtyřech odjeli směr Prasklice, doufaje, že se k nám cestou, a nebo třeba i na místě, přidá někdo další. Bohužel, nestalo se tak. Přišel čas ukončení prezence a museli jsme tudíž s prosíkem za našimi největšími rivaly. Byli féroví - dělali sice trochu "drahoty", ale nakonec nám "zapůjčili" mladé kluky do předních řad tak, že jsme mohli náš požární útok absolvovat... Terče sice padly až po dlouhých vteřinách, nic to však nemění na věci, že útok byl splněn. Vždyť co by mohl kdo chtít po již starších pánech operujících poblíž základny, kteří šli do boje bez přípravy? U nás teď platí spíše "Na jistotu" než "Na rychlost". A ženy? To samé v bledě růžovém. Útočná sestava musela být taktéž doplněna o přítomné soutěžící z jiných sborů. Tentokrát však ženy předvedly celkem solidní výkon a výsledkem bylo stejné umístění jako loni a navíc pokoření družstva mužů v tabulce umístění. K tomu ještě doplňovaly soutěžní týmy i dalších dvou družstev. Tak se podívejte.
Ti, ve které jsme doufali, tak nepřijeli...
Ale i tak jsme to zvládli...
Ženy byly taktéž v oslabení...
Vše dopadlo dobře, terče padly, útok splněn.