Mikulášská nadílka

Nejdříve se nám do toho moc nechtělo, ale jak už to bývá, pak se to nakonec někde zlomilo... Vždyť tolik dětí v naší malé vesničce už dlouho nebylo. A z vlastní skutečnosti každý víme, že jsme se také těšívali, i když se strachem. A taky, žádný prcek si přece nezaslouží, aby na něj Mikuláš se svou družinou zapomněl. Kupodivu dorazil i letos a bylo to hrozně fajn. Dětí bylo přehršel - některé opět plakaly, jiné se jen zaraženě dívaly, ty starší se potutelně usmívaly... Obdarovány byly všechny (mikulášskou družinu nevyjímaje - vnitřně), tudíž nezbývá než doufat, že mnohé budou alespoň pár dlouhých dní sekat dobrotu, jiným snad zůstane krásná vzpomínka.
Pod svícnem (světlem) je prý největší tma.
Mik Miku Mik Miku Mikuláš, přišel s čertem na...
Namísto pláče udivený pohled...